Obec Hlupín

První písemná zmínka o obci Hlupín je z roku 1382. Majitelem byl Martin z Mladíkovic a Hlupína.

Památky:
V Hlupíně se dochoval kamenný pomníček srdcovitého tvaru na památku smrti francouzského
důstojníka z války o rakouské dědictví (1741-1742). Nachází se vedle kapličky před obecním úřadem. V roce 1923
při stavbě silnice do Zadních Zborovic se našly kosterní pozůstatky 28 francouzských vojáků, byl postaven
pomníček u kapličky.

Kaplička svaté Anny Samodruhé byla postavena v roce 1832.

Náves dále zdobí pěkná kaplička. Byla postavena v roce 1819, za rychtáře Jana Bryndy
z č. 3,
v roce 1839 byl zakoupen zvon, věžičku v barokním stylu získala v roce 1843,
v roce 1846 byl pořízen obraz svatého Jana z Nepomuku, který posvětil českobudějovický biskup.
Zvon byl odebrán v roce 1917 pro válečné účely.
V roce 1932 obec dostala darem nový zvon od pátera Jana Komrsky, pocházejícího z č. 5. V tom roce byla
kaplička opravena nákladem 10.000 Kčs.
V roce 1942 byl opět odebrán zvon pro vojenské účely.
V roce 1945 věnoval obci nový zvon páter Antonín Komrska, děkan z Veselí nad Lužnicí,
bratranec Františka Komrsky z č. 5.
V roce 2008 byl pořízen elektrický pohon zvonu. Předtím byl dlouholetým zvoníkem Josef Komrska (1927-2008).

Asi 2,5 km západně, na hranici Jihočeského a Plzeňského kraje, uvidíme vysoký kamenný sloup zvaný „Ecce Homo“. 
(Výrok Piláta Pontského, zaznamenaný v  Bibli)
Ve výše uvedené válce (1742) se tu prý utopili v Březovém potoce tři francouzští vojáci i s koňmi.

Hlupín - název z období kolem roku 1810
Hlupíno - název vsi používaný ve 14. století
Lupín - název používaný kolem roku 1731
jméno se odvozuje asi od prvního držitele Hlúpy či Chlúpy

-----------
Události:

1382 - první písemná připomínka, majitelem byl Martin z Mladíkovic a Hlupína
1543 - obec připadla k poddanství pod panství Hoštice (Střelské) za vlády Ferdinanda I.
1619 - začínají zápisy o křtech v matrice v Záboří
1654 - zavedena Berní rula - dnešní forma daní. Hlupín měl 18 domů - 12 sedláků, 1 chalupník, 5 zahradníků
1771 - počátek číslování domů - většinou začínali od hospod
1774 - zavedena povinná školní docházka (čtení, psaní, počty)
1783 - zrušena robota pro obce - nutno se vyplatit = reluice
1807 - panství Střelské Hoštice prodáno v dražbě, koupil jej Erasmus Obst, dřívější správce Kolowratů v Rychnově
1810 - Erasmus Obst nechal vypustit 7 rybníků v Hlupíně a rozprodat místním zájemcům jako pole.
1817 - zavedena daň 16% z čistého výnosu, později díky dalším přirážkám činila pozemková daň asi 26%
1819 - postavena kaple
1825 - postavena kovárna při č. 25
1827 - postavena pazderna na obecní louce pode vsí - Konopnice
1830 - kaple byla pokryta šindelem
1833 - postavena obecní pastouška
1837 - obec měla již 32 domů, zhotovovaly se přesné mapy a výměry polí
1839 - zakoupen zvon do kaple
1846 - pořízen oltářní obraz sv. Jana Nepomuckého, který posvětil českobudějovický biskup
http://www.bcb.cz/Dieceze/Dieceze/Biskupove  Josef Ondřej Lindauer)
1847 - obyvatelé si vybudovali vlatní rybník - Obecní, v němž se chovali ryby na Vánoce
1848 - revoluční rok, vykupováním pozemků od vrchnosti vznikalo soukromé vlastnictví
1871 - bylo zakoupeno 6 bronzových svícnů. (Tyto svícny a další předměty byly ukradeny 23.12.1990,
zloději byli chyceni a odcizené věci vráceny zpět)
1878 - Hlupín se osamostatnil od Mečichova
1895 - obec měla 47 domů a 303 obyvatel
1900 - u obce stály dvě cihelny - starší na obecní pastvině za Boučkem postupně zanikla, druhá - Cihelna č. 47.
Cihly se v ní pálily až do 2. světové války.
1914 - po vypuknutí 1. světové války narukovalo 43 vojínů, při prvním odvodu muži ve věku do 39 let, při dalším
odvodu muži ve věku 18 až 50 let.
1917 - odebrán zvon pro válečné účely
1918 - konec 1. světové války, vznik Československé republiky. Ve válce padlo 16 vojáků z Hlupína, vrátilo se 6 invalidů.
1919 - válka s Uhry pokračovala, Maďaři obsadili přes polovinu Slovenska.
1925 - velká voda strhla most přes Březový potok
1925 - obecní kronika byla vedena od tohoto roku do roku 1939, psal ji Jaroslav Křivanec z č. 4., za války se kronika nevedla.
1932 - byla opravena kaple za 10.000 Kčs
1933 - 26.11. shořela stodola Františka Češky č. 24, která měla doškovou střechu, byla zde uložena mlátička
Louly z Mečichova. Stodola byla pojištěna, přijeli hasiči z Mečichova.
1934 - požár zničil celé stavení paní Kašparové č. 22. Oba požáry daly podnět k
založení hasičského sboru 10.5.1934, velitelem se stal Antonín Slavík č. 28.
U budovy č. 12 byla přistavěna hasičská zbrojnice, na obecním palouku na Ohradě byl zřízen rybníček
jako rezervátor pro případ požáru.
1935 - byla zakoupena hasící stříkačka za 25.000 Kč, 300 m hadic a výzbroj pro 17 mužů.
1935 - byla vysázena alej třešní k Zadním Zborovicům, stromky dostali z kláštera v Horažďovicích.
1936 - 5.7. byla posvěcena hasící stříkačka farářem Bodlákem za starosty Jana Křivance z č. 31.
1937 - 14.9. zemřel prezident Tomáš Garik Masaryk, Na skropotech byla uspořádána pietní akce.
V září v těchto místech proběhlo velké vojenské cvičení.
1938 - byla založena společnost asi deseti drobných zemědělců s názvem Češka a spol. Byla zakoupena mlátička za 12.000 Kč,
motor za 8.000 Kč, později pila a jetelovník - kolektivizací vše zaniklo.
1939 - po okupaci 15. března měli všichni muži povinnost prohazovat sníh na silnicích, aby byly průjezdné, hlavně k Mečichovu.
1945 - v lednu přivezli do obce do hostince k Neradům německé ženy, tzv. Národní hosty, tyto zde pobyly nějakou dobu.
Na obloze létaly stovky letadel, která bombardovala východní území Německa.
1945 - 6. května občané šli vítat do Horažďovic americké vojáky, byla to 4. pancéřová divize třetí americké armády, které velel
generál S. Patton.
1945 - obec získala nový zvon od Antonína Komrsky, děkana z Veselí nad Lužnicí.
1946 - po pohraničí se odstěhovalo několik občanů.
1946 - 26.5. první poválečné volby. 72 hlasů získali komunisté, 50 lidovci.
1951 - elektrifikace obce - rozsvícenská zábava. 52 domů, 202 obyvatel.
1955 - 13 členů založilo JZD.
1957 - rozšíření JZD o 32 členů, soustředění dobytka.
1958 - 3. června přišlo krupobití, jež potlouklo obilí i trávu. Pro krmení se jezdilo až do Vořechova a Horního Poříčí.
1958 - byla postavena druhá drůbežárna. Byl přestavěn a otevřen Kulturní dům.
1959 - při velkém suchu vyschl rybník Nad Hořejším, Obecní rybník byl poloprázdný. 10.8. vyběhl divoký vepř z Češkova rybníka
v Luzích, v kronice je psáno, že není pamětníka, který by dříve spatřil divoké prase v okolí.
1959 - obec byla převedena z okresu Klatovy do okresu Strakonice.
1960 - velká úroda švestek, jablek a hrušek.
1962 - vybudována mostní váha za 35.000 Kčs. Dva psi roztrhali 14 ovcí, 17 poranili - vznikla škoda 62.000 Kčs.
1965 - dokončena silnice na Mečichov a Záboří za 250.000 Kčs, 1.4. bylo zahájeno autobusové spojení do Záboří a Strakonic.
1967 - postaven kravín pro 102 krav za 2,000.000 Kčs, 50% dotoval stát. Autobus do Strakonic jezdí šestkrát denně.
1969 - veřejné osvětlení 10 zářivkami za 20.000 Kčs.
1970 - vyafaltována náves a opravena silnice Horažďovice - Zadní Zborovice.
Sloučení JZD Mečichov a Hlupín.
1971 - rozšíření Kulturního domu, pořízení veřejného rozhlasu. Dokončena kanalizace za 132.589 Kčs. Dokončena cesta do Sedla,
František Češka věnoval 50 valníků kamene ze zrušené zdi u zahrady.
1973 - dokončena elektrifikace na Cihelnu.
1974 - 9.5. byla slavnostně otevřena nová budova MNV (obecní úřad) s prodejnou a s hasičskou zbrojnicí.
1975 - sloučení obcí Mečichov a Hlupín. Sloučení 9 obcí do JZD Třebohostice.
1979 - lesní polomy až 40% plochy.
1981 - meliorace na 55 ha, uranový průzkum.
1982 - 6.8. bouře a krupobití potlouklo třetinu obilí, velké škody na silnici a na budovách.
1984 - velká úroda zeleniny, okurek, paprik a rajčat. Provedena omítka kaple.
1986 - obnoveno křístání před Velikonocemi - bylo 7 dětí.
1989 - 64 občanů založilo Občanské fórum.
1990 - obec je opět samostatná. Červnové parlamentní volby, listopadové obecní volby.
Vloupání do prodejny, vloupání do kaple.
1991 - zapojeno 17 telefonů, kabelová televize. Přemnožení divokých prasat.
13.7. uhodil blesk do stohu Na hvozdě, přijeli hasiči ze Strakonic.
1993 - vyasfaltována silnice do Sedla. Otevřeno Pohostinství. Králičí mor.
1994 - budování vodovodu. Opět králičí mor.
1995 - dokončen vodovod. Končí prodejna Jednoty po 48 letech.
 
Další významné události jsou zapsány v kronikách.

-----------------------
Domy a osobnosti:
Berní rula prácheňského kraje z roku 1654, svazek Gruntovní kniha panství hoštického - spolku řádu Jezuitského
z roku 1663, (doplněno číslování domů z roku 1771) uvádí 12 gruntovníků:
č. 24 - U Matoušů - U Češků - první list v Gruntovní knize Hlupína

1654 - Václav Malejch

1683 - Jiří Maleg

1687 - Jiří Matouš a manželka Anna
č. 2 - U Táborů

1654 - Martin Tábor

1684 - Táborovho - Martin Tábor
č. 6 - U Blažků

1654 - Alžběta Blažková

1683 - Blažkovho - Bartoloměl Blažek
č. 5 - U Šoupů

1654 - Duchoslav Hodinář

1682 - Vaňga - Hodinářovka
č. 16 - U Nováků

1654 - Václav Čachout

1682 - Jan Čachout - Čachoutovka
č. 18 - U Dibů

1654  - Jakub Diba

1683 - Dibovho - Jiří Diba
č. 19 - U Kovářů

1654 - Jiřík Šilhán (vyhořel 1666)

1682 - Silhánovka - Matěj Šilhán
č. 3 - U Staňků

1654 - Štěpán Staněk

1685 - Staňkovho - Štěpán Staněk
č. 4 - U Petelů

1654 - Pavel Petele

1682 - Peteleho - Matěj Petele
č. 8 - U Karšů

1654 - Vít Kareš

1684 - Karešovho - Martin Kareš
č. 9 - U Šavlů

1654 - Šavlovka - Martin Šavel
č. 11 - U Brohů

1654 - Havel Brůha

1684 - Bruhovho - Šimon Brůha

chalupník:
č. 7 - U Fišerů

1654 - Matouš Maroušek

1682 - Šimon Maroušek

Zahradníci bez rolí:
č. 31 - U Skokanů

1654 - Matouš Skokan

č. ?? - Pavel Macek
č. ??

1654 - Jan Hodinář

Zahradníci pustí- role ladem leží:
č. 13 - U Kabalů

1654 - Kubalovský
č. ?? - Kočího

Tito též veskrz prostřednosti možností jsou. Půda hubená, žitná.
V obci se chovalo 18 koní, 20 volů, 40 krav, 49 jalovic, 84 ovcí, 62 sviní

-------------
Osobnosti:

1914-1918 za 1. světové války padlo 16 vojáků z Hlupína, vrátilo se 6 invalidů. Např. z č. 14 padli tři bratři, čtvrtý, aby nemusel
rukovat, požil nějaký lék a zemřel. V ruské legii zůstal V. Ježek z č. 46, v italské Josef Kočár z č. 15 a Karel Sejpka z č. 45.
Křivanec z č. 4 byl u ženistů na frontě německo-francouzské a šel pěšky přes Bavorsko až na hranice celý měsíc, odtud pak přijel domů vlakem.

1919 - Na Slovensku ještě pokračovala válka s Maďary, Josef Kočár z č. 15 tam sloužil ještě celý rok.

Jan Komrska z č. 5. - farář v klášteře v Horažďovicích. Zasloužil se o rozšíření kostelíka v Zadních Zborovicích.
Při opravě kaple v Hlupíně v roce 1932 věnoval obci nový zvon.
Při cestě do obce Babín zmokl, schoval se pod železničním mostem, průvan jej profoukl, dostal zápal plic a zemřel.

1925 - Jaroslav Křivanec z č. 4 začal psát obecní kroniku, až do roku 1939.

1926 - 23.7. při cvičném letu bombardovacího dvouplošníku se nešťastným dotekem páčky uvolnily tři bomby a dopadly na ple V dehetnicích.
zraněn byl Karel Sejpka z č. 45, železniční zřízenec, musela mu být odňata část levé nohy pod kolenem. Jeho sedmnáctiletá dcera Anička
na následky zranění na místě zemřela. Její pohřeb se konal za asistence celého pluku.

1934 - Antonín Slavík z č. 28 se stal prvním velitelem hasičského sboru.
Dalšími veliteli byli postupně Karel Fišer z č. 51, Nerad z č. 44, Josef Kočár z č. 15, Jan Jedlička z č. 1.
1935 - prvním strojníkem hasičské stříkačky byl Václav Rach z č. 17, který byl dáván za vzor celému okresu.

Josef Kočár - pamětník.
1939 - škola v Mečichově měla tři třídy, řídícím učitelem byl Josef Pelouch, učitelé Vytiska a Vytisková. V jedné třídě bylo 52 žáků.

Mezi oběti druhé světové války patřil Karel Mráz z č. 26, zemřel ve věku 21 let v roce 1944 v nasazení v Německu, Miroslav Fišer z č. 42,
zemřel ve věku 24 let v Písku při manipulaci se zbraní, František Komrska z č. 5, zemřel ve věku 21 let po postřelení do břicha v lese
na Hájkách

1947 - pováleční kroniku vedl Josef Sejpka z č. 25 od roku 1947 do roku 1958,
Václav Kadaně z č. 8 v letech 1958-1969, Josef Komrska z č. 5 v letech 1970-1997, od roku 1998 Mgr. Eva Křivancová.

1951 - v padesátých letech byli uvězněni: (prezidentem http://cs.wikipedia.org/wiki/Klement_Gottwald Gottwaldem)
František Kašpar z č. 22 - na 8 roků za nedovolené držení pistole,
Karel Slivoně z č. 21 - na 8 roků za pomoc partyzánům,
Václav Rod z č. 19 - na 6 měsíců, v době Korejské války vykřikl v podnapilém stavu v hospodě "Ať žije generál Mac Artur!",
Václav Šilhán z č. 6 - na 2 roky za porážku prasete o váze 80 kg bez povolení, přestože měl povinné dodávky splněny, odseděl si 1 rok,
František Šilhán z č. 27 - na 6 měsíců za pomoc bratrovi při nepovolené zabijačce.

1955 - v roce založení JZD byli násilně vystěhováni: (prezidentem http://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Z%C3%A1potock%C3%BD Antonínem Zápotockým)
Václav Šilhán z č. 6, vlastnil 41 ha půdy, do Hradiště u Bezděkova u Kasejovic,
Karel Mráz z č. 9, vlastnil 23 ha půdy, do Borku u Nepomuka,
Jaroslav Polánka z č. 18, vlastnil 24 ha půdy, do Horažďovic.

V květnu 2008 žije v obci 99 občanů. Nejstarší občance je 86 let. Občanů nad 80 let je 5, dětí do 15 let je 15, do 35 let je dalších 26 občanů.
Průměrný věk 42,3 roku.

Pamětníci žel umírají. Živé informace lze získat od pana Františka Češky.

---------------------------
Regionální souvislosti:

Březový potok - pramení u obce Pačejov, okres Klatovy, protéká přes území obce Hlupín, vlévá se do Otavy u Katovic.

Obec Hlupín se nachází jen několik km od obce Střelské Hoštice, měst Horažďovice, Blatná, Strakonice.
Střelské Hoštice:
Původní název vsi je jen Hoštice.
Současný název pochází z doby, kdy ves tvořila jedno panství se Střelou –
tehdy se jmenovala Střelohoštice, od počátku 20. století pak Střelské Hoštice.

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1278 a další až z 1318,
kdy zdejší tvrz vlastnil Oldřich z Počtejna.
V roce 1347 držel Hoštice Chval – syn Bohunka z Mladějovic.
Pak zde sídlili páni z Prčice, z nichž Jan z Prčice se stal patronem zdejšího kostela.
V 15. století vládla v obci rytířská rodina z Kraselova a Hoštic.
1543 - obec Hlupín připadla k poddanství pod panství Hoštice (Střelské) za vlády Ferdinanda II.
Po nich následovali Pešíkové z Komárova - 1562.
Ti se drželi odbojných českých stavů a po bitvě na Bílé hoře jim byl majetek
zkonfiskován a spolu se zámkem Střela byl prodán Jindřichu Libštejnskému z Kolovrat.
Poslední majitel panství zemřel bezdětný, po něm dědil jeho synovec Václav Lev.
Ten vstoupil do jezuitského řádu, zřekl se všech dědičných statků a jmění věnoval řádu. Zemřel v Římě roku 1659.

V roce 1624 získal objekt Jezuitský řád, který výrazně zasáhl do úprav zámku.
Jezuité zde působili až do zrušení řádu v roce 1773 císařem Josefem II.
Majetek řádu byl zabaven státem. Správa majetku v Hošticích byla svěřena Josefu
Benediktovi Wirthovi.

V roce 1783 byla zrušena robota pro obce, zbyla jen povinnost vytěžit  a dovézt potřebné dřevo z lesa Zuklín
do Střelských Hoštic. Dále povinnost vyplatit se z robory - zaplatit reluici.
Mezi lidmi vznikla fáma, že se reluice splácet nemusí. V Hlupíně ji odmítli zaplatit Hájek z č. 1 a Šoupa z č. 5.
Oba byli vyhnáni, jejich majetek koupil Kokrda ze Lhoty. Asi neměl dost peněz, proto grunt č. 1 prodal Kalousovi
z Čečelovic. Kokrda měl prý dobré srdce, že dal šoupovi 6 strychů polí, ten si postavil dům č. 30, proto se zde říká
U Šoupíků.

--------------------------
Historické souvislosti:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_IV. Karel IV. - král český a císař římský, vládl v letech 1346-1378
http://cs.wikipedia.org/wiki/Václav_IV. Václav IV. - český král (1378 - 1419) a císař římský (1376–1400)

1500 - http://cs.wikipedia.org/wiki/Vladislav_Jagellonsk%C3%BD#Vladislavsk.C3.A9_z.C5.99.C3.ADzen.C3.AD_zemsk.C3.A9 Zemský zákoník - výsadní postavení šlechty - nevolnictví

http://cs.wikipedia.org/wiki/Habsburkové Rod Habsburků vládl v Čechách od roku 1306 do roku 1918.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_VI._Habsburský Karel VI. - český král a císař římský (1711–1740)
 - vyhlásil "Pragmatickou sankci", ta obsahovala nástupnický řád, který umožňoval vládnout dcerám.
Protože neměl mužského potomka, usedla na trůn jeho dcera. 
http://cs.wikipedia.org/wiki/Marie_Terezie Marie Terezie, vládla v letech 1740-1780.
Za jejího panování byla zrušena robota, byla zavedena povinná školní docházka pro děti ve věku 6-12 let.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_II. Josef II. - od roku 1764 vládl po boku své matky Marie Terezie,
když byl ve Frankfurtu zvolen císařem Svaté říše římské.
Od smrti své matky v roce 1780 vládl sám a byl zvolen i králem českým a uherským.
V této době také prosadil své hlavní reformy. Během své vlády vydal přes 6000 výnosů
(v průměru téměř 2 denně).
Za nejdůležitější z nich lze považovat zrušení cenzury
(později ji znova obnovil, ale podstatně omezenou),
toleranční patent a zrušení nevolnictví (všechny 3 vydány 1781).
Byly ale i jiné změny: zlepšení postavení židů, srovnání daní a možností provozovat řemesla,
zřízení katastru půdy a domů (josefínský katastr),
reforma trestního práva (mj. v podstatě zrušen trest smrti),
zavedení nových úřadů a úředních hodin, tajná policie,
zřízení sítě nemocnic, porodnic, nalezinců, blázinec,
reformy školství, reformy ovlivňující katolickou církev.
Řada reforem byla namířena proti církvi (například zrušení klášterů, které se nezabývaly vzděláváním,
zdravotnictvím nebo vědou – téměř poloviny).

1918 - vznik Československé republiky, prvním prezidentem Tomáš Garik Masaryk.

1946 - 26.5. první poválečné volby. 40,1% hlasů získala KSČ, 24,6% Národní socialisté, 20,2% Lidová strana,
15,1% Sociální demokracie.

1948 - 25.2. komunistický puč

----------------------
Zdroje a prameny:
Gruntovní kniha - pro panství Hoštické, spolku Jezuitského v Klatovech - je uložena v Státním okresním archivu ve Strakonicích.
Čelední kniha I. část - zápisy jsou do roku 1900, Matrika Židů pag.101-Geburts.,pag. 201-Toten -
je uložena v Archivu ve Strakonicích

Stránky obce Střelské Hoštice: http://www.strelskehostice.cz/historie-obce

Poděkování za získávání informací patří Jiřině a Františkovi Češkovým, kronikářům a dalším nejmenovaným pamětníkům.

--------------------------
"Ecce Homo!" "Hle člověk!"
Jan 19,1-42 (EKUM)

19,1 Tehdy dal Pilát Ježíše zbičovat.
19,2 Vojáci upletli z trní korunu, vložili mu ji na hlavu a přes ramena mu přehodili purpurový plášť.
19,3 Pak před něho předstupovali a říkali: "Buď pozdraven, králi židovský!" Přitom ho bili do obličeje.
19,4 Pilát znovu vyšel a řekl Židům: "Hleďte, vedu vám ho ven, abyste věděli, že na něm nenalézám žádnou vinu."
19,5 Ježíš vyšel ven s trnovou korunou na hlavě a v purpurovém plášti. Pilát jim řekl: "Hle člověk!"
19,6 Když ho velekněží a jejich služebníci uviděli, dali se do křiku: "Ukřižovat, ukřižovat!" Pilát jim řekl:
     "Vy sami si ho ukřižujte! Já na něm vinu nenalézám."
19,7 Židé mu odpověděli: "My máme zákon, a podle toho zákona musí zemřít, protože se vydával za syna Božího."
19,8 Když to Pilát uslyšel, ještě více se ulekl.
19,9 Vešel znovu do paláce a řekl Ježíšovi: "Odkud jsi?" Ale Ježíš mu nedal žádnou odpověď.
19,10 Pilát mu řekl: "Nemluvíš se mnou? Nevíš, že mám moc tě propustit, a mám moc tě ukřižovat?"
19,11 Ježíš odpověděl: "Neměl bys nade mnou žádnou moc, kdyby ti nebyla dána shůry. Proto ten, kdo mě tobě
      vydal, má větší vinu."
19,12 Od té chvíle ho Pilát usiloval propustit. Ale Židé křičeli: "Jestliže ho propustíš, nejsi přítel císařův.
      Každý, kdo se vydává za krále, je proti císaři."
19,13 Když to Pilát uslyšel, dal vyvést Ježíše ven a zasedl k soudu na místě zvaném, 'Na dláždění',
      hebrejsky Gabbatha.
19,14 Byl den přípravy před svátky velikonočními, kolem poledne. Pilát Židům řekl: "Hle, váš král!"
19,15 Oni se dali do křiku: "Pryč s ním, pryč s ním, ukřižuj ho!" Pilát jim řekl: "Vašeho krále mám ukřižovat?"
      Velekněží odpověděli: "Nemáme krále, jen císaře."
19,16 Tu jim ho vydal, aby byl ukřižován, a oni se Ježíše chopili.
 
http://www.biblenet.cz/bible/ - Bible on-line, ekumenický překlad